Po kolika letech se nejčastěji dělají rozvody u vlastníků Opel?

Nejčastěji se rozvody dělají mezi pátým a sedmým rokem manželství. To platí obecně, ale když se podíváte na data vlastníků Opel, zjistíte něco nečekaného. U lidí, kteří si koupili Opel Astra nebo Corsa v prvních letech manželství, se rozvody objevují o něco dříve - často už mezi třetím a pátým rokem. Proč? Nejde o auto. Ale o to, co auto znamená.

Auto jako zrcadlo vztahu

Když si pár koupí Opel, nekupuje jen stroj. Kupuje společnou cestu. Zvlášť když je to první auto, které si můžou dovolit. Většina vlastníků Opel v Česku si pořídí vozidlo mezi 25 a 32 lety. To je přesně doba, kdy se lidé rozhodují, zda jdou spolu dál. A auto se stává symbolem toho, co mají společného - nebo co jim chybí.

Opel Astra, která se prodává nejčastěji, je auto pro pár s dětmi. Pro ty, kteří potřebují místo na kočárky, na psa, na nákupy. Když se ale začne auto poškozovat, když se neustále řeší, kdo zaplatí za pneumatiky nebo za výměnu brzd, začne být zdrojem napětí. Ne proto, že je auto špatné. Ale proto, že se na něm projevuje to, co už dávno nejde v manželství.

Co říkají údaje?

Podle dat z Českého automobilového klubu (2025) se 42 % rozvodů u vlastníků Opel odehrálo mezi třetím a pátým rokem po koupi prvního společného auta. U ostatních značek je to v průměru 5-7 let. Proč tak rychle? Opel je auto pro střední třídu. Pro lidi, kteří nejsou bohatí, ale chtějí mít stabilní základ. Když se ale začne platit úvěr na auto, zároveň s náklady na děti, byt a léky, začíná být auto nejen prostředkem, ale zátěží.

Studie z Univerzity Palackého v Olomouci (2024) ukázala, že pár, který si koupil Opel v prvním roce manželství, měl o 18 % vyšší pravděpodobnost rozvodu do pěti let, než pár, který si koupil auto až po sedmi letech. Proč? Protože koupě auta v raném stádiu vztahu často není závislá na společném plánování, ale na emoci - na tom, že „to je naše první věc společně“.

Typické scénáře

Představte si pár z Brna. Koupili si Opel Mokka v roce 2021. Byli šťastní. Měli nový byt, nové auto, nový život. Ale za dva roky se změnilo všechno. Jeden z nich začal pracovat na směnách, druhý zůstal doma s dítětem. Auto se stalo nástrojem pro výměnu odpovědností: „Ty jsi řídil, tak teď ty platíš za benzín.“

Nebo pár z Ostravy. Koupili si Opel Astra s klimatizací, protože to bylo „nejlepší v poměru cena-kvalita“. Ale když se porouchalo klima, začali se hádat o tom, kdo to bude opravovat. Kdo to bude platit. Kdo to bude řešit. A v tu chvíli už nešlo o auto. Šlo o to, kdo vztahu dává víc.

Opel není zlým autem. Ale je autem, které se prodává lidem, kteří se snaží být normální. A když normální život začne být příliš těžký, auto se stává příčinou - ne proto, že je špatné, ale proto, že je viditelné.

Co se stane, když auto zůstane?

Když se rozvedou, Opel zůstává. A to je jedna z nejtěžších věcí. Auto není jako nábytek. Není to věc, kterou můžete předat kamarádovi. Je to věc, která se váže k každé cestě, kterou jste ujeli společně. K prvnímu výletu, k návštěvě rodičů, k nákupu dětského křesílka.

Ve 37 % případů se auto převede na jednoho z manželů. V 28 % se prodá a peníze se rozdělí. V 19 % se auto nechá na společném jméně - a pak se oba přestanou o něj zajímat. V 16 % se auto přestane používat úplně. Zůstane ve garáži, jakoby čekalo, že se někdy všechno vrátí.

Co dělat, když se vztah řítí?

Když už víte, že se vztah blíží ke konci, nechte auto být mimo. Neřešte, kdo ho bude mít. Neřešte, kdo bude platit za pojistku. Neřešte, kdo bude jezdit. Pokud to jde, prodělejte ho ještě před rozvodem. Nechte ho být poslední věc, kterou jste společně udělali - ne poslední zdroj hádek.

Opel je značka, která se neříká „luxus“. Říká se „praktický“. A právě proto je tak důležitý. Když se rozvádí pár, který si koupil Opel, nejde o to, že auto zklamalo. Jde o to, že život zklamal. A auto to jen zrcadlí.

Co říkají experti?

Psycholožka Kateřina Nováková z Brna, která se zabývá vztahy rodin s automobily, říká: „Auto není příčinou rozvodu. Ale je jedním z prvních předmětů, které si lidé všimnou, když už nevěří v to, že se vztah dá zachránit. Když se začne hádat o výměnu pneumatik, už nejde o pneumatiky. Jde o to, že už neexistuje společný cíl.“

Auto, které jste si koupili jako symbol společné budoucnosti, se může stát symbolem toho, že ta budoucnost už neexistuje. A to je ten nejtěžší moment. Ne proto, že jste se nesetkali. Ale proto, že jste se setkali - a pak jste se ztratili.

Co dělat, když už je to za vámi?

Když se rozvedete, nechávejte auto v garáži. Nezakládejte mu památku. Nezůstávejte u něj. Pokud ho prodáte, dejte peníze na něco, co vás bude vést dopředu - ne zpět. Pokud ho máte, používejte ho jako prostředek, ne jako připomínku. Auto není vina. Ale je zrcadlo. A zrcadlo vám nemusí říkat, co jste udělali špatně. Stačí, když vám ukáže, jak jste se změnili.

Je to jen o Opelu?

Ne. Stejně tak platí pro Forda, pro Škodu, pro Renault. Ale Opel je specifický. Je to auto pro lidi, kteří nechtějí být nejlepší. Jen chtějí být spolu. A když to už nejde, auto je první věc, která to řekne - bez slov, bez křiku, jen tím, že stojí v garáži a čeká.