Koukáš na ceníky řemeslníků a nestačíš se divit? Proč si svářeči často vydělají víc než lidé v kancelářích? Zatímco účetní nebo administrativní pracovníci zůstávají u průměru, šikovný svářeč má šanci slušně vydělat – bez vysoké školy, zato s pájkou, maskou a trochou drsnosti v hlavě. Než ale začneš snít o tučných výplatách, pojďme se mrknout, kolik svářeč bere opravdu. Statistiky a zkušenosti z Česka tě možná překvapí. A pokud už sváříš nebo to plánuješ, hodím ti pár triků, jak ještě vydělat víc.
Na čem závisí plat svářeče
Bez přehánění – rozdíly v platech svářečů nejsou malé. Tady nerozhoduje jen šikovnost nebo počet let odsloužených pod helmou. Mzdy závisí na kombinaci několika faktorů. První velká věc: jakým způsobem sváříš a jaký máš certifikát. Nejzákladnější metoda, ruční obloukové svařování (MMA, často říkáme "elektroda"), je často vstupenkou do světa sváření a mzda začíná kolem 28 000 Kč hrubého, ale žádný extrém nečekej. Pokud máš vyšší kvalifikaci, hlavně certifikáty na argon (TIG/WIG), CO2 (MIG/MAG), nebo dokonce specializaci na nerez či hliník, můžeš dostat i přidáno. Poptávka po svářečích, co zvládnou hliník nebo složité nerezové konstrukce, je u nás pořád obrovská. Ve většině firem tě hned posadí na 32–38 tisíc měsíčně, a to v čistém už vypadá dobře na výpisu z účtu.
Důležitý je taky segment, kde děláš. Ve strojírenství, u výrobců aut nebo v energetice jsou tabulky úplně jinde než v malých dílnách. V zahraničních podnicích, třeba u velkých dodavatelů pro Škodu nebo Hyundai, svářeči často dosáhnou na bonusy a prémie. Doma, v menších firmách, zůstáváš spíš u fixního platu. Významnou roli hraje samozřejmě region. Ve Zlínském kraji tě čekají jiné výplatní pásky než v Plzni nebo Praze. Rozdíly dosahují klidně 8 000 Kč měsíčně ve prospěch západnějších okresů. Své hraje i pracovní doba. Pokud vezmeš noční směny, přesčasy a víkendové šichty, dostaneš se během roku na opravdu zajímavé peníze. Podívej se na přehlednou tabulku:
Region | Začátečník | Zkušený svářeč | Špičkový svářeč |
---|---|---|---|
Praha a Středočeský kraj | 28 000 Kč | 34 000 Kč | 45 000 Kč |
Plzeňský kraj | 29 500 Kč | 36 000 Kč | 47 000 Kč |
Moravskoslezský kraj | 26 000 Kč | 32 000 Kč | 43 000 Kč |
Jihomoravský kraj | 25 000 Kč | 31 000 Kč | 42 000 Kč |
Pokud jsi vyloženě specialista – třeba sváříš pod RTG, máš certifikace pod hlavičkou TUV nebo pracuješ na exportní zakázky, není divné vidět i nabídky přes 60 000 Kč měsíčně. Znáš-li cizí jazyk, navíc tě firmy berou na montáže do zahraničí a bereš eurové gáže. Tady se finance šplhají přes 100 000 Kč měsíčně a často máš ubytování i diety na firmu.
Jak vypadají reálné výplaty vs. nabídky v inzerátech
Přiznejme si to: v inzerátech je všechno růžovější. Poptávka po svářečích nikdy neklesla pod hladinu poplachu. Firmy proto loví lidi už ve školách a nabízejí kdeco – náborové příspěvky, 13. platy, příspěvky na dopravu... Realita je pak často malinko jinde. I zkušený svářeč na Moravě někdy marně hledá nabídku nad průměr. Přitom statistiky z portálu Platy.cz říkají jasně: v roce 2025 je průměrná mzda svářeče v Česku 37 800 Kč hrubého. Ve státním sektoru je to míň, kolem 35 tisíc, ale ve výrobě a strojírenství se běžně šplháš i přes 41 000 Kč hrubého. Když vezmeš přesčasy, nightshifty a akord, za měsíc není neobvyklé dostat až 55 tisíc i bez šéfování pár lidem.
Mimochodem – soukromé firmy jdou dost naproti lidem, kteří jsou ochotní cestovat za projekty. Klasická věta personalistů: "Chcete víc? Přidejte se do našich montážních part!" A najednou operuješ v Bavorsku, Belgii, nebo Dánsku. Některé firmy dávají i lákavé diety – 60 eur denně je standard. A že máš k dispozici firemní dodávku, montérky, příspěvek na nářadí nebo přímo kapesné do začátku, to už je dnes často samozřejmost. Podle údajů Asociace strojírenských firem působících v kraji Vysočina až 40 % svářečů bere v čistém víc než 35 000 Kč, protože kombinuje zahraniční práce, směny a bonusy.
"Nejsilnější je ovšem kombinace – rodilý svářeč, co má certifikáty od TUV, umí pořádně česky, trochu německy a funguje i s mladýma klukama na šichtě. To jsou kandidáti na desítky nabídek zároveň," říká Milan Křikava z portálu Prace.cz.
Milan Křikava: "Když k nám dorazí svářeč s platnými papíry a ochotou pracovat v zahraničí, je okamžitě vybookovaný na minimálně dva velké projekty ve výrobních společnostech. Firmy se o něj přetahují i uprostřed dne."
Tip navíc: většina firem platí týdně nebo měsíčně, ale když jim ukážeš, že fakt umíš a dodáváš načas, není problém se domluvit i na bonusových zálohách nebo nepravidelných odměnách. To v korporátech moc nenajdeš, ale v menší firmě to klidně vyjednáš už po pár měsících.

Nejžádanější druhy svářecích technik a certifikací
Abys mohl čekat vyšší výdělek, je fajn rozumět tomu, co který certifikát znamená. Česká norma nebo evropské EN normy, to je velký rozdíl. Pokud máš "jen" základní svářečák podle české normy (ZK 111 1.1), odvádíš běžné práce, ale pro luxusnější peníze musíš mít něco víc. Nejvíc frčí univerzálnost – když zvládáš svářet několika metodami. Nejvíc žádané jsou dnes MIG/MAG (CO2) a TIG (argon). Hodně poptávaní jsou chlapi na "pod rentgen". To znamená umět opravdu "krásné" sváry, které projdou vším včetně kontroly pod X-rayem nebo ultrazvukem.
Seznam nejžádanějších certifikátů a schopností:
- MIG/MAG certifikace (CO2 sváření)
- TIG/WIG certifikace (argon, nerez, hliník)
- Plamenné svařování a pájení (zejména u oprav aut a potrubí)
- Certifikát "pod rentgen" – pro kontrolovatelné sváry
- Státní a evropské zkoušky (TÜV, EN ISO 9606-1)
Pokud plánuješ delší kariéru nebo práci na "větších penězích", věnuj čas i jazykovce. Základ němčiny nebo angličtiny ti otevře dveře k práci ve Švýcarsku, Německu, Nizozemsku nebo Skandinávii a s tím jde i příslušné finanční ohodnocení. Některé firmy připlatí i za vlastní nářadí, zkušenosti s robotickým svařováním nebo schopnost vést partu mladších svářečů. "Lidé, kteří zvládnou TIG na nerezu a ještě navíc CO2, jsou prakticky nedostatkové zboží," píše ve svém blogu Radek H., technolog z Kladna.
Některé certifikáty stojí dost peněz a čas (třeba až 14 000 Kč a měsíc docházky), ale investice do svářečské školy se ti vrátí nejpozději do tří výplat, pokud jsi ochotný fakt makat.
Tipy, jak si vydělat víc jako svářeč
Žádné kouzlo nebo tajná zkratka, leda bys měl v rodině majitele fabriky. Jinak je úspěch svářeče postavený na kombinaci zkušeností a chuti učit se nové věci. Nestačí jen "pálit" denně stejné sváry. Zajímej se o nové technologie. Pokud firma zavedla robotické sváření nebo hledá někoho, kdo vymyslí, jak to udělat efektivněji, buď první, kdo se nabídne. Ber víc zodpovědnosti, zeptej se, jestli můžeš zaučit nové kolegy, když jsou zmatky ve skladu, najdi řešení. Šéfové si toho rychle všimnou.
- Vzdělávej se – přihlaš se na nový kurz, rozšiř své portfolio certifikátů. Je to vstupenka k lepším pracovním místům.
- Sleduj poptávku po specializovaných svářích, jako jsou potrubáři nebo práci "pod rentgen" – tam jsou nadprůměrné sazby.
- Neboj se oslovit agentury nebo hledat práci v zahraničí. V Německu, Švýcarsku či Norsku jsou sazby třikrát vyšší než u nás.
- Uč se základ cizího jazyka. I slovní základy ti stačí, abys dostal lepší nabídku.
- Nedrž se jedné firmy navždycky – i přes kratší zkušenost je někdy lepší změnit prostředí. Nová firma nabízí často "zlaté uvítání" (náborové bonusy, příležitosti růstu).
Řada zkušených svářečů krátce po kurzu vydělává v dílně a večer ještě opravují výfuky, branky, ploty nebo motorky "bokem". A není neobvyklé, že za měsíc je bokem třetina regulérního platu. Jen pozor na únavu a zákonné odvody – pokud fušuješ přes živnost, už jsi podnikatel a platíš zdravotní i sociální. Oproti tomu pravidelný živnostník si může čas naplánovat lépe, za zakázku inkasovat víc a sám je pánem svého času.
Klíč je v portfoliu prací – když nabídneš víc než kolegové a zvládneš třeba atypické sváry, práce bude vždycky dost a peníze taky. "Za posledních deset let jsem zažil, že nejlíp na tom byli svářeči co dělali všechno od zábradlí až po konstrukce na stavbách," vzpomíná na rozmluvu svářeč Martin P. z Liberce.

Budoucnost profese svářeče a trendy v odměňování
Zaměstnavatelé zatím nemají v dohledu, že by svářeče nahradily stroje. Prvních pár robotů už sice ve velkých továrnách sváří "nudné pásy", ale vše kreativnější nebo atypické jde pořád přes lidské ruce. Výroba dopravních prostředků, potrubí, strojních sestav a mostních konstrukcí roste. Kdo tedy přemýšlí o svářečském kurzu, rozhodně by neměl váhat. Vedoucí výroby v českých strojírnách v posledním průzkumu uvedli, že i když zautomatizují část provozu, pořád budou mít nedostatek vyškolených lidí. "Za poslední dva roky po covidu se zvýšila poptávka po svářečích nejen doma, ale hlavně v zahraničí," vyplývá z průzkumu Hospodářské komory ČR z dubna 2025.
"Základní řemeslník stále najde práci v blízkém okolí podniku, ale člověk ochotný cestovat a učit se novým věcem si může diktovat podmínky," cituje průzkum jednoho z personalistů Škody Auto.
Z platového hlediska se očekává další nárůst o 5–8 % v následujících dvou letech. Klíčem jsou jazyková vybavenost, schopnost pracovat v partě, ochota dělat noční, přesčasy a víc typů sváření. A kdo zná základ technické dokumentace v cizím jazyce, nikdy není bez práce. Zkrátka: i v roce 2025 platí, že dobře vyškolený svářeč je "zlatá vejce" českého průmyslu.
Napsat komentář